Měsíc na cestě v Jižní Americe

15. 04. 2019 9:23:19
O tom, jak neděle s kocovinou je nejlepší příležitostí podívat se znovu na prožitý měsíc v Jižní Americe a uvědomit si to neuvěřitelné štěstí, které mě potkalo.

Poslední březnový den. Už jsem na cestě zase celý měsíc. Čas utíká ohromně zvláštně. Byl to pouze měsíc a přitom mám pocit, jako by to bylo nejméně půl roku. Nakonec se do jednoho měsíce vejde ohromná spousta věcí.

Na každý den také hodně vzpomínám. Kromě blogu v češtině, mám také deníček, který teda vedu v angličtině. A ke každému dni jsou také fotky, které se snažím pravidelně publikovat na facebookové stránce Overcoming borders a také na instagramu (anie.overcoming.borders) a pak ještě vytvářím alba na google photos. A jednou za čas se také zastavím, abych si zaznamenala a připomněla všechno, čím ostatní přispěli k mé cestě (a že toho je spoustu - ubytování, občas mě pozvou na jídlo, pomáhají mi koupit benzín, aby ho měla za místní cenu, ...). Každý den si tak vlastně připomenu alespoň pětkrát :-D Možná i proto se ten měsíc zdá mnohem delší, než pouhých 31 dní. A při každém připomenutí vždy objevím nějaký nový detail, nějakou novou věc, která se mi stala a na kterou bych jinak zapomněla. Je to moc pěkný proces a vlastně mi je trochu líto, že jsem to nikdy předtím nedělala (snad jenom na Camino de Santiago).

Za celou tu dobu jsem projela druhou polovinu Peru a první polovinu Bolívie. Google říká, že kdybych to jela rovnou, tak by to bylo 2037 kilometrů. A to do toho nezapočítávám nejrůznější odbočky jako třeba tu na Machu Picchu. To je vlastně strašná spousta. Pro srovnání obvod České Republiky je dlouhý 2327 kilometrů. Takže bych jí měla objetou skoro celou.

Potkala jsem mezitím spoustu lidí, Peruánců, Kolumbijců, Argentinců, Bolivijců. Chvíli jsem měla společnost. Chvíli jsem byla sama. Přečetla jsem a naposlouchala jsem Duši peněz (od Lynne Twist), Rok zajíce (od Arto Paasilinna), a začala jsem Jsou světla, která nevidíme (od A. Doerra) a knížku Krátký, leč divuplný život Oskara Wajda (od Junota Diaze).

Za měsíc se dá zvládnout spousta věcí. Viděla jsem lachtany, viděla jsem spoustu různých ptáků a hlavně jsem viděla nádherné hory. Byla jsem na Machu Picchu, byla jsem v Cuscu a v La Paz. Projela jsem jedny hranice. Nespočetně-krát jsem čepovala benzín a třikrát jsem dotahovala řetěz. A jednou jsem pila rum a whisky až do šesti do rána.

Prožila jsem krásný měsíc. Nicméně, aby to nevypadalo jenom tak růžově, samozřejmě to má i svoje tmavší stránky. Občas je docela otrava spát každou noc na jiném místě. Jsme docela usedlá zvířata a vracet se pokaždé na to samé místo má svoje kouzlo. Potkávat pokaždé jiné lidi je sice vzrušující, ale občas už se Vám nechce znovu vyprávět ten samý příběh. A je ohromně fajn být s lidmi, ale občas jenom tak si zalézt s knížkou je nedocenitelné. Což se samozřejmě nedá, když Vás do svého domova vítá nová rodina.

A tuhle neděli, která přišla, jsem byla vlastně skoro jako doma, tak jsem se po předchozí párty probrala až po poledni a líně jsem s kocovinou koukala na má oblíbená videa z Sci-show. Dokud nepřišel Germán a nepřinesl mi zmrzlinu a řekl, že bych měla už vstávat a že bychom mohli vyrazit na druhou část motorkářského srazu. Souhlasila jsem a poměrně pomalu jsem se dala do kupy. A pak jsme vyrazili. Germán má vlastní motorku značky Harley-Davidson, kterou jsem nikdy vlastně neobdivovala. Je tak veliká, že už to je pomalu jako kdybyste řídili auto, akorát na Vás prší. Nikdy jsem jí neobdivovala, tedy, dokud jsem na ní neseděla. Je naprosto neuvěřitelně pohodlná a když na ní sedíte, s černými brýlemi na očích a s větrem ve vlasech, tak se cítíte jako kdybyste byli ve filmu. Hodně mě to bavilo.

A pak přišlo rozčarování, když jsme přijeli na onen motorkářský sraz. Přijeli jsme pozdě. A to znamenalo, že většina lidí už byla opilá. Strašně opilá. A ti, co nebyli opilí, tak do sebe dostali nevím, co jiného, a při smyslech rozhodně taky nebyli. A mezi tímhle vším Germán pro mě dokázal sehnat spoustu kontaktů, které se v následujících dnech ukázaly nedocenitelné. Chtěla jsem totiž pokračovat do Sucre a Potosí a tam není žádná pomoc MAI, což pro mě znamená především benzín za mezinárodní ceny, čímž se můj výlet rychle prodražuje. A Germán mi to všechno i přes moře alkoholu zařídil. Čeká mě pomoc skoro na všech příštích zastávkách.

V pondělí jsem se pak věnovala přípravě motorky a všech věcí na další cestu. Seřídit řetěz, vyprat oblečení, dopsat blog a nahrát fotky, zabalit oblečení, nakoupit jídlo, nakoupit hlavně benzín. Večer pak přišla ještě Monika, Germánova spolupracovnice, kterou jsem potkala hned první večer, dali jsme si jedno pivo a vyrazili jsme spát. V úterý se vlastně de facto začínal druhý měsíc mé cesty okolo Jižní Ameriky.

Autor: Aneta Toboříková | pondělí 15.4.2019 9:23 | karma článku: 13.10 | přečteno: 322x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.05 | Přečteno: 431 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 580 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 231 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 472 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 350

Před třemi lety jsem se přestěhovala do Kolumbie. Poté jsem dala výpověď, prodala jsem do té doby nabyté věci, koupila jsem si motorku, naučila jsem se jí řídit a vydala jsem se objevovat Jižní Ameriku. Dnes jsem v Peru a přede mnou je Bolívie, Paraguay, Argentina a Chile a možná i mnohem víc.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...